Když počasí nepřeje
Když jsme se kamarádem Leošem na kraji října domluvily, že se nakonci tohoto měsíce podíváme letos naposled na náš oblíbený revír, netušily jsme jak to bude zajímavá výprava.
Naše výprava trvala celkem 3 dny a už při odjezdu jsme se nenudili. Bydlíme totiž v horách. Když jsem se ráno probudil na silnici leželo asi 8cm sněhu a to se plně naložené Felicii Combi na letních pneumatikách moc nelíbilo a pro změnu Leoš vůbec nenastartoval. Já jsem teda po domluvě pokračoval k vodě sám s tím, že se to Leoš pokusí dát auto dohromady. Když jsem dojel na místo, hned jsem se šel podívat kolem břehu kolik je zde lidí a jaká jsou volná místa. Našel jsem si flek a šup na ně. Ještě než jsem vše začal vybalovat, zavolal jsem Leošovi jak to s ním vypadá. Ten mi oznámil, že už dnes nedorazí, ale že zítra ráno by měl přijet.
Tak jsem si vybalil, vše důkladně připravil, lehce zakrmil (asi 40 kuličkami na každé místo) a nahodil. Pak následovala ranní káva. Ještě než se mi uvařila voda přišla brutální jízda od krásně kulatého kapříka (foto č.1). Nebyl nikterák dlouhý jenom 73cm,ale ty kila. Vážil 9,8 kg, tak tomu říkám válec. Pro začátek krásná ryba. Dopil jsem si svou kávu a šup na kutě. Byla mi zima a oči se mi zavírali, ještě aby ne, když jsem šel spát ve 2 v noci. Během dne nepřišel už žádný záběr. Říkám si: "po tak pěkném začátku, taková smrt?". Jenom co padla tma, vše bylo rázem jinak. Během večera jsem měl 4 záběry. Kapři kolem 75cm (jeden na ukázku foto č.2), žádní mohykáni, ale každá ryba potěší. Člověk nemusí pokaždy chytnout 15kg a výše. Je deset. pruty ven a jdeme spát. Ještě volal Leoš, jak to jde a že už má vše opraveno, že hned ráno přijede.
Ráno mě s úsměvem na tváři a grokem v ruce přivítal Leoš. Se slovy: "Kde mám nahozíno?" Zapoměl jsem si nařídit budíka. Bylo už 7:30. Krásné počasí, déšť se sněhem a vítr jako sviňa, super ráno. Tak jsme nahodili a vypili ten grok. Jeden, pak druhý a třetí a tak dál. Kolem jedné hodiny přišel jeden poledňáček (foto č.3) 84 cm 10,2 kg. Pak už zase nic až do večera. S příchodem tmy se to opět rozjelo. S Leošem jsme měli celkem 11 záběrů. Vše kolem 75 cm. Jeden byl trochu větší, 84 cm 9,5 kg (foto č. 4) Je opět 22h, tak na kutě.
Ráno nás probudil telefon, že je u nás silný vítr a že začaly padat stromy. Neunesly tu váhu sněhu. Cesty zablokovaný, dráty el. napětí zpřetrhaný. No prostě konec světa. Hold se nedalo nic dělat a museli jsme jet domů, protože Leoš má malé dítě a nahrdní zdroj u čerpadla na topení mu vydrží 24 h, nemohl je nechat doma v zimě. Tak jsme se navečír zbalili a jeli domů, ale i tak nás ty letošní poslední tři dny ztrávených na kaprech potěšily.
Písák 10/2009
Podzimní Rozkoš
Osobákček na boilies CIB
Na pískovně jsem byl pouze 3 dny, ale i za tu chvilku se povedlo pár větších kousků. Na této vodě jsem byl poprvé a chvilku mi dalo práci si najít pořádné místo. Když jsem našel to správné místo, tak mi začalo vrtat hlavou jak moc a na jak velké ploše krmit a hlavně čím? Začal jsem tedy na dvou místech na jedné jsem začal krmit ovocným boilies a na druhém pořádným smradem (masem). Po krátké době se ukázalo, co zde bude fungovat "jednoznačně ovoce"!
Hned první den jsem chytil na novinku boilies Pink Fruits krásného lysce o hmotnosti 14,5 kg a rozměrech 86 cm.
Druhý den jsem si udělal svůj osobáček v podobě krásného šupináče o velikosti 95cm a 19 kg na boilies Citrus. V průběhu dne přišlo pár dalších záběrů od menších, ale krásných kaprů od 65cm do 80cm.
Poslední den výpravy mi hodně znepříjemnil fakt, že mi vykradli auto, naštěstí tam byly jenom dvě sušenky, na kterých si pochutnal nevítaný host. Kéž by se s nimi udávil!!! No ale na moje počínání u vody to nemělo vliv. Opět k ránu přišlo pár záběrů od menších kaprů. Potom přišel krásný šupinatý poledňáček o rozměrech 86 cm a váze 10 kg opět na boilies Citrus. A tím výprava pomalu končila.
Závěrem bych Ti chtěl říct, že na boilies CIB jsem chytal po druhé v životě a jsem nadšen jak bezvadně fungovalo. Jen tak dál.
O blogu
Ahoj,
menuji se Honza. Rád bych se zde chtěl prostřednictvím tohoto blogu prezentovat nejenom sebe jako rybáře, ale i jako milovníka přírody.